|
|
Ontogeneze excesivních struktur u vrubounovitých brouků (Coleoptera: Scarabaeinae)
Žídek, Radim ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Hanus, Robert (oponent)
A b s t r a k t Rohy vrubounovitých brouků jsou sekundárním pohlavním znakem vyskytujícím se většinou u samců, kterým slouží jako zbraně v soubojích o přístup k samicím. U mnoha druhů se vyskytují dvě diskrétní formy samců, s rohy a bez rohů, které využívají rozdílné reprodukční strategie. Velikost těla dospělce i morfologie rohů jsou určeny nutričními podmínkami, za nichž probíhá vývoj larev. Přepínání mezi alternativními vývojovými drahami je zajištěno hladinou juvenilního hormonu (JH), která odráží velikost těla, a k němu geneticky určenou prahovou hodnotou citlivosti. Při překročení kritické velikosti těla dochází k vývoji rohů, pokud překročena není, puls ekdysonu reprogramuje vývoj a vzniká dospělec s bezrohou morfologií. Reprogramování vývoje zahrnuje modifikace dráhy insulinového receptoru a domén exprese genů specifikujících proximodistální osu vznikajícího rohu. Vývoj rohů se morfologicky podobá vývoji ostatních hmyzích přívěsků, s nimž sdílí expresi genů tvořících regulační kaskádu vedoucí ke vzniku výrůstku kutikuly. Některé z nich jsou exprimovány v rozsáhlých oblastech epidermis a ke vzniku funkční kaskády a nového výrůstku v těchto částech těla chybí pouze exprese genu Distal-less. Rovněž exprese genů wingless a decapentaplegic, které zahajují celou potřebnou autonomní kaskádu molekulárních...
|
|
|
Výskyt a role UV reflektantního zbarvení u listorohých brouků (Coleoptera: Scarabaeidae)
Vlach, Jan ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Diplomová práce se zabývá výskytem a rolí UV reflektantního zbarvení u brouků (Coleoptera) se zaměřením na čeleď Scarabaeidae. Během průzkumu evropských muzejních sbírek jsme odhalili přes 900 druhů UV reflektantních brouků, z toho u 850 druhů byla UV reflektance pospána vůbec poprvé. Odhalené povrchové struktury zodpovědné za UV reflektantní zbarvení u brouků jsme následně detailně prostudovali pod SEM a identifikovali jsme dva základní způsoby vzniku UV reflektance. Světelné paprsky při prvním způsobu interagují s vnitřní strukturou kutikulárních útvarů nebo samotné kutikuly, při druhém způsobu s povrchovou vrstvou ve formě kutikulární sekrece. Diplomová práce byla rozšířena o experimenty se živými zvířaty, kde jsme zkoumali vliv věku jedince na intenzitu UV reflektantního zbarvení a vliv UV reflektance na reprodukční aktivitu. Podařilo se nám na pilotní studii ukázat, že čerstvě vylíhnutí jedinci vykazují vyšší míru UV reflektance než starší jedinci.
|
|
| |
|
|
Mechanismy sexuální selekce u listorohých brouků se zaměřením na podčeleď Scarabaeinae (Coleoptera: Scarabaeoidea)
Kněnická, Kateřina ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Král, David (oponent)
Sexuální selekce je velice významným jevem v přírodě. V této práci jsem se zaměřila na mechanismy sexuální selekce u listorohých brouků s výrazným důrazem na skupinu Scarabaeinae (Coleoptera: Scarabaeoidea: Scarabaeinae). V první části práce jsem se věnovala selekci a jejímu rozdělení. Dále jsem rozebrala pohlavní rozmnožování a s ním související jevy. Snažila jsem se popsat přehled forem sexuálního dimorfismu u jednotlivých čeledí skupiny Scarabaeoidea a popsat životní strategie podčeledi Scarabaeinae. Na závěr se zmiňuji o atraktivitě jedinců v souvislosti s výběrem partnera. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Ontogeneze excesivních struktur u vrubounovitých brouků (Coleoptera: Scarabaeinae)
Žídek, Radim ; Hanus, Robert (oponent) ; Šípek, Petr (vedoucí práce)
A b s t r a k t Rohy vrubounovitých brouků jsou sekundárním pohlavním znakem vyskytujícím se většinou u samců, kterým slouží jako zbraně v soubojích o přístup k samicím. U mnoha druhů se vyskytují dvě diskrétní formy samců, s rohy a bez rohů, které využívají rozdílné reprodukční strategie. Velikost těla dospělce i morfologie rohů jsou určeny nutričními podmínkami, za nichž probíhá vývoj larev. Přepínání mezi alternativními vývojovými drahami je zajištěno hladinou juvenilního hormonu (JH), která odráží velikost těla, a k němu geneticky určenou prahovou hodnotou citlivosti. Při překročení kritické velikosti těla dochází k vývoji rohů, pokud překročena není, puls ekdysonu reprogramuje vývoj a vzniká dospělec s bezrohou morfologií. Reprogramování vývoje zahrnuje modifikace dráhy insulinového receptoru a domén exprese genů specifikujících proximodistální osu vznikajícího rohu. Vývoj rohů se morfologicky podobá vývoji ostatních hmyzích přívěsků, s nimž sdílí expresi genů tvořících regulační kaskádu vedoucí ke vzniku výrůstku kutikuly. Některé z nich jsou exprimovány v rozsáhlých oblastech epidermis a ke vzniku funkční kaskády a nového výrůstku v těchto částech těla chybí pouze exprese genu Distal-less. Rovněž exprese genů wingless a decapentaplegic, které zahajují celou potřebnou autonomní kaskádu molekulárních...
|
host ::
RSS.